Neznáný zámek Stekník

Dnešní zámek Stekník nebyl první panské sídlo na tomto místě – tedy na ostrohu nedaleko stejnojmenné vesnice. Už v 16. století se tu nacházela tvrz a jejími majiteli byli Kaplířové ze Sulevic.

Po Bílé hoře získal panství Jan z Aldringenu a po něm Oldřich z Bissingenu. V roce 1681 koupil Stekník rod původně žateckých měšťanů Kulhánků z Klaudenšteina. Tento rod držel majetek až do roku 1796 a vybudoval zde patrový barokní zámek s terasovitou zahradou, který byl později ( koncem 18. století) ještě rokokově přestavěn. K nejradikálnější změně při této přestavbě patří: vložení rondelu s balkonem do středu hlavní budovy.
Rozsáhlé stavební práce pod správou  Jana Františka Václava Kulhánka z Klaudensteina, z 60. let 18. století, se dotkly mimo jiné také úprav interiérů objektu. Fresky a nástěnné iluzivní malby pokryly stěny a strop salla terreny, reprezentačního sálu a kaple. Také stěny obytných pokojů v patře byly opatřeny velice kvalitní iluzivní malbou.

Kaple Nanebevzetí Panny Marie byla vybavena nástěnnými obrazy jezuitského mnicha Ignáce Raaba. Je pravděpodobné, že malířská výzdoba zámku proběhla v letech 1767 – 1769. Výzdobu interiérů doplnil štukový dekor a v návaznosti na to proběhla i rokoková úprava fasád zámku, zahrad a ohradních zdí zámeckého areálu. V téže době se urbanistické pozornosti dostalo také celému bezprostřednímu okolí zámku, jak o tom svědčí původní výzdoba přístupové komunikace sochami, přestavba vrchnostenského dvora i rozšíření panské sýpky.

Dochované sochy, které stávaly při cestě, jsou dnes umístěny před vstupem do kaple.

Na zámeckém nádvoří stojí kašna, pocházející také z druhé poloviny 18. století. Ve stejné době vznikla patrně i terasovitá úprava zámecké zahrady. Ta byla vybudována na západním a jižním svahu při zámku, jako odpočinková, podle vzoru barokních italských zahrad. Od okolí byla oddělena kamennou zdí, zdobenou pískovcovými vázami a terakotovými plastikami, které se bohužel dochovaly pouze v torzech. Do stejného chronologického kontextu náleží ještě také: dnes poničená kaplička, vystavěná asi 200 metrů od zámku nad pramenem minerální vody, kterému byly přičítány léčivé až zázračné účinky (ve 20. letech 19. století však nebyl již tento pramen užíván) a dvoupatrová sýpka s barokně ztvárněnými štíty, vikýři na střeše a erbem na průčelí, uzavírající dnešní památkovou zónu na jižním okraji obce.

Zámek není přístupný, ale je možné si prohlédnout zahradu a kapli.