Tajemný Faustův dům

Během husitských bouří byla budova opuštěna, zpustla a nakonec byla i pobořena. Domu se proto ujal jako správce v roce 1435 novoměstský písař Přibík a právě z času jeho správy se datují první zmínky o tom, že ve zdech Faustova domu pobývali a pracovali alchymisté. Mezi příznivci alchymie totiž patřili i majitelé domu – urození páni z opavské větve rodu Přemyslovců.

Genius loci v budově zůstal i potom, kdy ji opavští Přemyslovci prodali. Koncem 16. století užíval dům proslulý dvorní alchymista císaře Rudolfa II. magistr Edward Kelley. Objekt se mu tak moc zalíbil, že se dokonce rozhodl získat ho do svého majetku.

Zřejmě nejvíce přispěl ke spojení faustovské legendy s bývalou rezidenci Opavských pan Ferdinand Mladota ze Solopysk, který se zajímal o chemii a fyziku. V různých zápisech lze najít zprávy o tom, že za okny domu bývaly vidět často různobarevné blikající plameny a jiné světelné efekty.

V díle otce pokračoval i syn Josef Petr Madota. Ten byl nadšeným fyzikem a mechanikem a do interiéru domu prý nainstaloval údiv vzbuzující samohybné figuríny.

Tak vznikla úrodná půda pro fantazii a spekulace a také pro vznik mnohých legend. Tou nejznámější je samozřejmě ta o doktoru Faustovi a jeho smlouvě s peklem.