Houbařské desatero
Mrazíme: zcela zdravé malé plodnice můžeme zamrazit bez úpravy, větší necháme přejít varem, scedíme a propláchneme. V mrazáku vydrží půl roku i déle.
Sušení na slunci: nedoporučujeme, houby by se mohly zapařit. Lepší je to ve stínu a v průvanu. Sušené houby skladujeme ve sklenicích s dobře těsnícím víčkem nebo v mikrotenovém „zagumičkovaném“ sáčku.
Skladování: při dobrém skladování vydrží sušené houby i několik let. Musí být ale uloženy v suchu a před uložením být tak suché, až by „chrastily“. Špatně uložené houby rád napadá mol obilní a pak nezbývá, než celou zásobu vyhodit.
Červivé houby: nedoporučujeme je jakkoli zpracovávat. Červi zanesou do hub mikroorganismy způsobující hnilobu a plíseň. Červivé houby nechte raději v lese.
Oplesnivělé plodnice: neokrajujte napadenou část a houbu vyhoďte celou. I ve zdánlivě zdravé části by mohly být škodlivé toxiny.
Zapařené houby: stane se tak, jsou-li v teple a bez přístupu vzduchu. V houbách se rozkládají bílkoviny a mohly bychom si přivodit nepříjemné zažívací potíže.
Loupání klouzků a jiných „slizounů“: není nutné, ale v pokrmu bude více slizu, než je obvyklé. Klobouky se loupou i proto, že se tak lépe očistí od nalepených nečistot.
Jsou některé houby léčivé? Ano, opravdu jsou. Patří mezi ně například žampiony, čirůvky, špičky, penízovky ale také houževnatce a choroši.
Konzumace hub na noc: k večeři si je klidně dejte, ale ne příliš pozdě. Jsou totiž hůře stravitelné a mohly bychom mít neklidný spánek.
Alkohol a houby: příliš k sobě nepatří, ale sklenice piva mám neuškodí. Jen některé málo sbírané druhy, jako třeba hnojníci, se s alkoholem nesnesou vůbec. Obsahují totiž coprisin, který působí podobně jako antabus a ten se používá při odvykací léčbě alkoholiků.