Pučálka pomůže

Jistě, takové podzimní plískanice nepřidají, ale také za chorobu může náš organismus, který se nevyrovnal s chybějícím sluníčkem a nedostatkem vitamínů.

Potřebnou dávku vitamínů a minerálních látek lze snadno doplnit zelenými výhonky, které si lehce vypěstujeme i doma.

Účinným a levným zdrojem mohou být třeba luštěniny. Dříve se v každé chalupě občas objevil na stole pokrm zvaný pučálka. To byl naklíčený hrách, který se upravoval pražením. Bohatší rodiny si pučálku vylepšovaly dokřupava osmaženou slaninou a brambory, ty chudší ji jedly bez příloh nebo nasladko.

V současné době se do jídelníčku luštěniny opět vracejí, a to i v podobě klíčků, které se přidávají do polévek, omáček, nákypů, těstovin nebo rizota. Klíčky se prostě dají upravit všelijak a chutnají výborně nasladko i naslano.

A jak klíčky vypěstovat? Snadno. Stačí hrách ve slupce – jedno jestli žlutý nebo zelený – namočit přes noc do vody. Vody je zapotřebí dát dvakrát více než hrachu, protože ten nabobtná. Nádobu přikryjeme a necháme na teplém místě. Druhý den vodu slijeme, vyměníme za čistou, v níž hrách lehce propereme a pak vyndáme. Mokrá zrna rozprostřeme na tác a přikryjeme vlhkou utěrkou, aby klíčky nezaschly.

Třetí, nejpozději čtvrtý den už začnou zrnka klíčit. Počkáme, až dorostou délky kolem 5 milimetrů. Více ne, neboť vlivem světla a tvořícího se chlorofylu zezelenají a začnou chutnat hořce.

Ještě bledé klíčky přidáváme do polévek a dalších pokrmů, ale dají se chroupat jen tak místo oříšků.

Lidský organismus z klíčků získá rostlinné bílkoviny, vitamíny řady B a C, vlákninu a navíc se ještě pročistí.

Klíčky nemusíme konzumovat jen z hrachu, podobně poslouží také fazole, čočka, pšenice nebo žito. Klíčky můžeme i koupit ve specializovaných obchodech a tam k naklíčení získáme i třeba sojové boby nebo fazole mungo.