Máte doma pudla? Pak budete souhlasit, že je to pes „mnoha tváří“. Je stále připravený ke hře a dovádění a temperament by mohli rozdávat.
Hned tři země – Německo, Dánsko a Francie – se dohadují o to, že pudlíci pocházejí právě od nich. Pudla však je zřejmě poctivé nechat Francii, kde je znám jeho prapředek, severoafrický dlouhosrstý pudl caniche. Byl to pes cvičený do vody na přinášení ulovených vodních ptáků, především kachen.

Ani Němci ale nepřijdou zkrátka, protože v němčině má původ jméno plemene. Pudeln znamená šplouchat se ve vodě a je zřejmé, že pudlíci mají své jméno právě od „šplouchání“.
Že je pudl hodně staré plemeno, nám dokazují plátna ze 13. století, kde je často namalován a jako model sloužil i Botticellimu a nebo Rembrantovi.
Pudl je velmi učenlivý pejsek. Jeho hravost zapříčinila i to, že často vystupuje jako psí akrobat a tanečník v cirkusové manéži. Že je dobrým plavcem, dokazuje jeho původní určení a také jeho hustá srst, která se snadno nepromočí. Trpasličí pudlíci se dokonce dají vycvičit k vyhledávání a vyhrabávání lanýžů.
Pěkně stavěného pudla nacházíme v mnoha velikostech. Existuje velký neboli královský, střední, trpasličí a toy. Jeho hlava je protáhlá, zakončená tupým čenichem. Tělo se vyznačuje elegantní vyvážeností.
Povaha je veselá, družná, inteligentní a věrná. Srst chovatelé upravují zajímavými střihy. Nejklasičtější sestřih je „lvíček“, který byl původně předepsaný jako standardní, a to až do roku 1945. Dnes je oblíbený jednodušší střih „na ovečku“.
Pudlí temperament někdy vzbuzuje dojem, že se jedná o plemeno nervózní, ale jde o báječného lovce a hlídače, který ale nechce být stranou společnosti. Pudl se v podstatě hodí do jakéhokoli prostředí. Může být chován i bytě, ale vyžaduje delší procházky. Podmínkou chovu pudla je pravidelná péče o srst, která muší být každodenní.
K častým zdravotním problémům patří u pudla infekce uší, onemocnění dásní a také luxace kolenní čéšky.
Hledáte veselého, zábavného a také věrného společníka? Nabízí se pudl.