Jak spočítat Velikonoce

Všichni víme, že Velikonoce patří mezi „pohyblivé svátky“. To znamená, že nemají stanovený přesný datum. Někdy je slavíme ještě na konci března, jindy až daleko v dubnu. A proč tomu tak je a jak „Velikonoce spočítat“?

Musíme se vrátit až k jejich začátku. Kdysi počítali jinak den Kristova vzkříšení Židé a jinak ostatní křesťané. Také kalendáře byly různé, například židovský, juliánský, ale i jiné. Aby se vše pokud možno sjednotilo, slavili jiní než židovští křesťané Velikonoce první neděli po jarním úplňku. Ale ani potom nebyla praxe jednotná, v Římě počítali jako první jarní den 25. března a třeba v Alexandrii 21. března. Někdy tedy církev římská slavila Velikonoce jindy a církev alexandrijská také jindy.

Kromě toho byla otázka, zda se mají slavit Velikonoce v neděli, když na ni připadne jarní úplněk, nebo až za týden. Tyto spory chtěl ukončit nicejský koncil (r. 325), který stanovil, že alexandrijský patriarcha vypočte každý rok, kdy budou Velikonoce, a oznámí to papežovi, a od něho se to dozví celá církev. Ale ani tehdy nebylo dosaženo úplné jednoty. Někdy papež výpočet alexandrijského patriarchy přijal, jindy stanovil Velikonoce podle římského způsobu. Teprve od 9. století nastala jednota.

Velikonoce se tedy slaví v neděli po prvním jarním úplňku v rozmezí od 22. března do 25. dubna. Jarní úplněk není míněn astronomicky, nýbrž aritmeticky. Prakticky to znamená, že je-li úplněk něco málo před půlnocí, neznamená to, že jsou Velikonoce tu neděli, nýbrž až za týden. Počítání by bylo příliš složité, a proto se počítá úplněk průměrný (aritmetický).

Představte si, že vědecky pro výpočet Velikonoc existuje několik způsobů. Německý matematik, astronom a fyzik K. F. Gauss uvádí tento postup: letopočet dělit 19, pak 4 a konečně 7. Zbytky a jejich pořadí si poznamenáme. Potom násobíme první zbytek 19, připočteme 24, dělíme číslem 30 a poznamenáme si čtvrtý zbytek. K číslu 5 připočteme 2x druhý zbytek, 4x třetí zbytek, 6x čtvrtý zbytek. Výsledek dělíme číslem 7 a získáme pátý zbytek, který připočítáme k čtvrtému. Tento poslední výsledek připočítáme k datu 22. března a datum Velikonoc je nalezeno.

Toto Gaussovo pravidlo je platné pro všechny roky od 1900 do 2099. Výjimky mají pouze léta 1954 a 1981, kdy jsou Velikonoce o týden dříve, než bylo stanoveno výpočtem. Pro roky 1800 - 1899 je třeba v uvedeném postupu nahradit číslo 24 číslem 23 a číslo 5 číslem 4.

Může se stát, že jeden nebo více zbytků jsou nuly. Tím se výpočet zjednoduší, neboť - jak známo - násobíme-li například 19 nulou, je výsledek nula. Ještě nutno poznamenat, že dělíme-li například 24 číslem 30, považuje se za zbytek 24.

Trochu složitý systém, nemyslíte? Takže pro nás bude stačit údaj o první neděli následující po prvním jarním úplňku a já osobně se ještě raději kouknu do kalendáře.