Nobelova cena za literaturu
Nobelova cena za literaturu se uděluje už od roku 1901 a v České republice je pouze jediný spisovat, který ji obdržel. V roce 1984 Švédská akademie rozhodla o udělení této ceny českému básníkovi Jaroslavu Seifertovi.
Mezi kandidáty se však českých literátů objevilo více. Mezi první patřil Jaroslav Vrchlický spolu s Josefem Svatoplukem Macharem a Otokarem Březinou. Na počátku 30. let minulého století neúspěšně kandidoval Alois Jirásek a Karel Čapek byl na Nobelovu cenu navržen celkem sedmkrát. V roce 1937 to už dokonce vypadalo, že by Nobelovu cenu mohl dostat, nakonec však neuspěl, i když jeho mezinárodní věhlas byl velký.
Jaroslav Seifert byl poprvé navržen v roce 1953, kdy ho nominoval profesor Albert Pražák. Doba však nebyla příznivá a především pro naše stranické orgány byl básník naprosto nepřijatelný, takže si všichni oddychly, když cenu nedostal.
Další nominace Jaroslava Seiferta byla v roce 1968, to jej navrhoval francouzský spisoval Louis Aragon za velké podpory lingvisty a profesora Harvardské univerzity Romana Jakobsona. Jakobson potom svůj návrh opakoval v letech 1969, 1976, 1978 a 1979, nikdy neuspěl.
Koncem 60. let 20. století se mezi kandidáty na Nobelovu cenu objevil další český básník Vladimír Holan.
Když se přiblížily 80. narozeniny Jaroslava Seiferta, byl básník opět na cenu navržen a opět marně. V roce 1984 bylo rozhodnutí Švédské akademie opravdu nečekané a překvapilo velkou část uměleckého světa.
Jaroslav Seifert se tedy stal nositelem Nobelovy ceny a byl druhým takto oceněným Čechem. Tím prvním byl Jaroslav Heyrovský. Udělení Nobelovy ceny se ale stalo zdrojem nepříjemného konfliktu mezi básníkem a představiteli Československa. Jako signatář Charty 77 nebyl podle stranických a vládních orgánů tím nejlepším, kdo by měl Československo reprezentovat ve světě. Básník byl tehdy nemocný a upoutaný na nemocniční lůžko, kde byl pod dozorem státní bezpečnosti. Pro cenu si odjely jeho děti Jana a Jaroslav a dcera dne 10. prosince 1984 Nobelovu cenu za svého otce také převzala.
Blahopřání dostával básník z celého světa, jen doma se udělení ceny odbylo několika řádky v kulturní rubrice novin.
Jaroslav Seifert se z vyznamenání dlouho netěšil. Zemřel 10. ledna 1986 a i tady ještě naposledy pozlobil totalitní režim. Slavnostní rozloučení v Rudolfinu bylo hlídané, aby se tam nikdo nepovolaný neobjevil, ale pohřeb, který probíhal podle básníkova přání v Kralupech nad Vltavou, se stal tichým protestem proti režimu.
K tomuto článku ještě žádná diskuze není.