V létě jsou průjmová onemocnění častější než v jiných ročních obdobích. Mohou být vyvolány onou obávanou salmonelou, ale i jinými bakteriemi.
Ani chladné období roku však nevylučuje nákazu infekčním průjmem.
Za průjem obvykle mohou viry, které napadají malé děti nebo naopak lidi starší. Jedná se o jedno z nejčastějších infekčních onemocnění. Z bakteriálních průjmů jsou nejpočetnější salmonelózy. Vznik průjmu je obvykle spojen s konzumací jídla, kde byl choroboplodný zárodek přítomen.
Průjmy vyvolané toxiny mají krátkou inkubační dobu a dramatický průběh. Z plného zdraví se objeví do několika hodin po požití jídla zvracení a četné stolice, průběh neprovází horečka a obtíže trvají 24 nejdéle 48 hodin.

Inkubační doba salmoneli je mezi 8–48 hodinami. Potom přijde horečka, průjem a zvracení. Stolice jsou vodnaté, velmi časté a mohou být špenátově zelené. Zdrojem infekčních průjmů je především potrava. U salmonelóz to jsou vejce, a to nejvíce z nekontrolovaných domácích chovů, dále maso, především kuřecí, zmrzlinové výrobky a další. Varem se salmonely ničí, ale zmrazení snesou dobře.
Léčba průjmů spočívá v dostatečném zavodňování. Pokud nemocný může přijímat tekutiny přirozenou cestou, zvládne se průjem doma. Doplňkem v léčbě může být medicinální uhlí, další adsorbencia, léky upravující střevní motilitu. K hospitalizaci dojde, když nemocný zvrací nebo nemůže či odmítá přijímat tekutiny. Nařízená izolace je pouze u některých druhů průjmových onemocnění. K těm patří shigelóza, amébová úplavice, dále břišní tyf, paratyf a cholera.
Přestože průjmová onemocnění jsou častá, převážná většina z nich proběhne mírně. Pokud si průběh vynutí pobyt v nemocnici, bývá krátkodobý. Správnou životosprávou se můžeme řadě průjmových onemocnění vyhnout, ať konzumací potravy, která je bezpečná, nebo zachováváním zásad správné hygieny.