Dítě v autě

Takové otázky by nás mohly zviklat v rozhodnutí, zda jsme udělali dobře, když chceme část volných dnů strávit s malým děckem. Tomu musíte předejít. Před cestou tedy nejen že zabalíte kufry, ale také připravíte scénář, jak budete dítě během cesty bavit.

Jde-li o dítě starší, dejte mu třeba stejnou mapu, jako je ta, na které sledujete cestu. Vnouče si tam bude zaznamenávat, co cestou vidělo, jak dlouho trvala cesta od jednoho města ke druhému a další pro něho důležité údaje.

Další možností je zahrát si společně nějaké hry, třeba osvědčený slovní fotbal nebo hádání slova podle prvního a posledního písmene. Můžeme vyprávět nebo číst pohádku. Hry je ale třeba střídat a za klidnější zařadit nějakou aktivnější. Děti totiž neudrží pozornost dlouho. Jestliže je nebaví pohádka, ať třeba počítají zelená auta jedoucí v protisměru nebo ať namalují obrázek hradu, který jsme právě minuli.

Jednou z možností je nechat vnouče sledovat oblíbený film na přenosném přehrávači DVD či poskytnout mu ke čtení knížku nebo časopis.

Do auta samozřejmě nezapomeneme vzít dostatek pití a nějaké vhodné jídlo. A také nezapomeneme pravidelně dělat přestávky. Zastavíme tam, kde se dítě může bezpečně proběhnout a proskotačit. A taková zastávka je vhodná i pro dospělé. Řidič si odpočine od sledování provozu a všichni si protáhneme záda a končetiny.

Jedeme-li na dovolenou, jeďme tak, ať nemusíme spěchat. Pak si můžeme bez problémů stavět kolikrát chceme a nebudeme nervózní, že „nestíháme“. Nervozita dokáže nepříjemně zapůsobit i na dítě, a to pak budeme jen obtížně držet v klidu.

Společná dovolená je čas pro to, abychom se navzájem užili, abychom strávili chvíle, na které budeme dlouho vzpomínat a je tedy zbytečné, aby cesta autem vrhla na takovou příležitost stín nervozity. Budeme-li připraveni nabídnout dětem vždy něco zajímavého, bude jim cesta ubíhat a čas na ní strávený bude skvělým začátkem i koncem volných dnů.