Jaké bývaly Vánoce
K Vánocům se pojí spousta symbolů, tradic, zvyků a pověr, z nichž některé přetrvaly do dnešní doby, a některé zanikly nebo se postupem času pozměnily. Pojďte nakouknout, jaké zvyky provázely Vánoce a co bylo v dávných dobách tradiční.
Stromeček je klasika - ale nebylo tomu tak vždy. Dříve se stavěly jesličky a stromky se začaly šířit až v 19. století. Na Štědrý den kladli předci do jesliček postavičku Ježíška, figurky tří králů se přidávaly až 6. ledna. Pokud to betlém umožnil, figurka Ježíška se přesunula do náruče Pany Marie.
V některých domácnostech dávaly do vázy pouze zelenou větvičku. Dřevo stromu nebo větvičky má být symbolem, že se Ježíš narodil do dřevěných jesliček a na kříži ze dřeva pak také zemřel. S tím je spojené i jmelí, když podle pověry, bylo jmelí stromem, ze kterého byla vyřezaná kolébka pro Ježíška a nakonec i kříž. Zvyk věšet nad dveře jmelí, nebo ho dávat do vázy přišel z Anglie. Lidé věřili, že přináší štěstí a lásku. Na počátku 20. století zkrášloval stromeček téměř každou domácnost. Na špičce kralovala betlémská hvězda, jinak byl stromek zdobený hlavně oříšky, jablky nebo perníčky. Někde vázali na větvičky červené stužky, vyráběli slaměné ozdoby a vyráběli řetězy. Stromeček přitom nosil hospodář do místnosti až po večeři.
Co se jedlo? Během dne se lidé postili, aby večer viděli „zlaté prasátko“. Jakmile vyšla první hvězda, zasedla rodina k prostřenému stolu s bílým ubrusem. Večeře se zahajovala modlitbou. Jeden talíř se dával navíc pro případ, že by přišel nečekaný host. Pod některý z talířů se schoval peníz a ten kdo ho našel, měl být další rok při penězích. Další z pověr byla, že se nesmělo vstávat od štědrovečerního stolu, což neplatilo pouze pro hospodyni, která přinášela na stůl jídla. Kdo by odešel dříve, měl v dalším roce onemocnět nebo zemřít.
Prvním chodem byl hrách, jehož klíčky připomínají kalich a lidé věřili, že bude všechny přítomné spojovat v dobrém i zlém. Nezapomínalo se ani na zvířata. Symbolicky pro ně hospodyně nejprve odebrala po lžíci. Tradičním jídlem byl kuba z krup a hub. Hostina se zakončovala vánočkou a cukrovím. Vánočky však také nebyly samozřejmostí. Pekli je v bohatších rodinách, v chudých to byl pouze chléb. Kapr se do jídelníčku dostal až v devatenáctém století, do té doby patřil k postním jídlům. Pod talíře se také schovávaly kapří šupiny, aby byly nový rok peníze. Kosti se poté zakopávaly na zahradě pod stromy, aby v příštím roce dobře plodily.
Vyvrcholením Štědrého dne byla mše v kostele. Samozřejmostí byly jesličky vedle oltáře a zapálené svíce. Za doprovodu varhan se pak ke zpěvákům postupně přidávali přicházející lidé.