Dar prarodičovství
„Maminko, tatínku, tohle je vaše vnouče.“ Jediná věta a už jste prarodiče a stáváte se výjimečnou osobou pro dětský svět.
Co je na vás pro dítě tak nezaměnitelného? Máte pro ně více času, jste trpěliví, umíte klidně naslouchat, ale také jste autoritou, a to autoritou obvykle bez zákazů, příkazů, eventuálních křiků až pohlavků.
Vaše vnoučata vám samotným dávají životní radost, hrajete se s nimi, smějete se s nimi, milujete je a tím zapomínáte na své vlastní problémy, nesnáze a smutky. Bolesti se zdají menší a trápení odejde s dětským úsměvem.
Když si děda s babičkou s dětmi svých dětí rozumějí, pak je najednou věková propast pryč a vznikne zvláštní, nikde jinde se nevyskytující kamarádství. Je úplně jiné, než cit, který vás váže k vlastním dětem. Na jedno však nikdy nesmíte zapomenout. Milované děcko je váš vnuk a má vlastní rodiče. Ti především jsou tady proto, aby rozhodovali, aby se o dítě starali, řešili problémy a především vychovávali.
Užívejte si tedy společnost svých vnoučat naplno. Těšte se s nimi, radujte se z jejich úspěchů a mírněte dětské karamboly. To ovšem neznamená, že trochu vychovávat nesmíte. Ba naopak, musíte. ale s rozvahou a hlavně tak, aby jste nesnižovali autoritu mámy a táty. Zakročte vždy, když vnouče neposlouchá a chová se nevhodně. Nerozmazlujte je nad míru, i když trochu rozmazlování od babičky s dědou je na místě.
Vždyť pokud by alespoň trochu ty své vnučky a vnoučky nerozmazlovali, co by to bylo za prarodiče
K tomuto článku ještě žádná diskuze není.