Jste prarodiči

„Maminko, tatínku, tohle je vaše vnouče.“ Jedna jediná věta a už  jste prarodiče a také se stáváte naprosto výjimečnou osobou pro dětský svět.

Co je na vás pro dítě tak zvláštního a nezaměnitelného? Máte pro ně mnohem více času než mají táta s mámou, jste trpělivější, umíte svému vnoučeti klidně naslouchat a také si s ním hodně povídáte, ale kromě toho jste pro ně důležitou autoritou, a to autoritou jednající obvykle bez zákazů, příkazů, eventuálních křiků až pohlavků. Srozumitelně mu problém vysvětlíte a také vysvětlíte, jak věc řešit správně.

A vám samotným vaše vnoučata plnými hrstmi dávají tak potřebnou životní radost a nový elán, hrajete si s nimi, smějete se s nimi, bezmezně je milujete a tím rychle zapomínáte na své vlastní problémy, nesnáze a smutky. Bolesti se zdají menší a trápení odejde s dětským úsměvem.

Tak je to správné! Když si děda s babičkou s dětmi svých dětí rozumějí, pak je najednou věková propast stojící mezi nimi pryč a vznikne zvláštní, nikde jinde se nevyskytující kamarádství. Je naprosto jiné, než cit, který vás váže k vlastním dětem.

Na jeden důležitý fakt však v žádném případě nesmíte nikdy zapomenout. Milované děcko je váš vnuk a má své vlastní rodiče. Ti především jsou tady proto, aby  o dítěti rozhodovali, aby se o dítě starali, řešili jeho problémy a především oni musí vychovávat, odměňovat a třeba i trestat.

Užívejte si tedy společnosti svých vnoučat naplno. Těšte se s nimi, radujte se z jejich každého i toho sebemenšího úspěchu a mírněte případné dětské karamboly. To ovšem vůbec neznamená, že trochu vychovávat nesmíte. Ba právě naopak, musíte, ale s rozvahou a především tak, abyste před vnoučetem nesnižovali autoritu jeho mámy a táty. Zakročte pokaždé, když vnouče neposlouchá, domlouvá a vůbec se chová nevhodně. Nerozmazlujte je nad únosnou míru, i když trochu rozmazlování od babičky s dědou je na místě a rozumní rodiče s tím počítají. Vždyť pokud by alespoň trochu ty své vnučky a vnoučky nerozmazlovali, co by to bylo za prarodiče.