Proč je čtvrtek zelený

Další možností je, že jméno tohoto dne pochází od zeleného mešního roucha, které se ten den užívalo při bohoslužbách, snad proto, že se Kristus modlil na zelené louce.

Název je to velice starý. v Německu je zaznamenán již od 12. století. Ve stravě se mělo objevit co nejvíce zeleného. Proto byl konzumován špenát, zelená polévka z jarních bylinek nebo různé druhy zelí.
Zvony v kostelech a na zvonicích umlkaly, aby se opět rozezvučely až na Bílou sobotu. Podle známé legendy odlétají na tento čas do Říma. Podle lidové víry se mělo v době, kdy zvony zvonily naposledy, cinkat penězi, aby se nás držely peníze, nebo paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši.
 Místo zvonění zvonů chodila mládež s řehtačkami, klapači či trakači a řehtáním a klapáním nahrazovala chybějící zvonění. Někde tento zvyk přetrval až do dneška.
Hospodyně vstávaly velmi časně, aby ještě před rozbřeskem vymetly celý dům. Smetí potom odnesly za humna, aby se v domě nedržely blechy. Hospodář zase hodil kousek chleba s medem do studně –  to aby měla dobrou vodu. Stejný kousek se dával též dobytku, aby byl chráněn od všeho jedovatého. I každý člen rodiny měl sníst buď kousek chleba s medem nebo zvláštní obřadní pečivo -jidáše, které bylo k tomu účelu upečeno. Většinou mělo tvar nejrůznějších točenic, které symbolizovaly provaz, na kterém se oběsil Jidáš.