Proč je pátek velký

Tento den je v katolickém náboženství dnem smutku; nekonají se žádné mše a bohoslužba je složena pouze ze čtení textů a zpěvu. Lidé mají rozjímat o posledních chvílích Ježíše Krista a uctívat jeho památku.

V kostelech jsou zakryty ozdoby a odhalen pouze tzv. "Boží hrob" ve výklenku pod oltářem, kde je vystavena soška mrtvého Krista. Boží hrob zavedli Jezuité, kteří dřívější jednoduché vybavení rozšířili o monstranci zakrytou rouškou, kolem ní dali množství květů a svící a samozřejmě i zmíněnou sošku umučeného Krista.
V lidové víře je Velký pátek obestřen tajemným kouzlem. K Velkému pátku patří mnoho pověr, obyčejů a zvyků. Bývá s ním spojena víra v magickou sílu země, v čarodějnice a zlé mocnosti, které v tento den měly největší sílu.
Podle pověsti se otevírá země a vydává skryté poklady. Otevírá se též hora Blaník, kde spí blaničtí rytíři. Většina obřadních zvyků se děla před východem slunce. Děvčata sestupovala do vody a obrácená proti proudu si umývala tváře, aby byla krásná. Kde nebyl potok, musela se nabrat voda ze tří studánek. Lidé se rovněž umývali, aby si zajistili na celý rok zdraví. Voda totiž měla zázračnou moc a účinek. Lidé se rovněž modlívali k pěti ranám Krista Pána, ke každé Otčenáš, Zdrávas Maria, po každé se napili a nakonec umyli.
Na Velký pátek se nemělo pracovat na poli, aby se nehýbalo se zemí a se nerušil její klid, poněvadž Kristus v zemi odpočívá. Před východem slunce se čistily kurníky, aby se tam nedržely včely. Po umytí lidí následovalo mytí zvířat – hospodyně krávy a telátka, hospodář koně pod tekoucí vodou; tím je chránili před nemocemi.Umývalo se také všechno dřevěné nádobí, aby se nerozeschlo. Zvláště důležité bylo vymýt máselnici, aby se v ní po celý rok dobře stloukalo.
Hospodyně měla uvařit ve svěcené vodě, do níž se přidala větvička jasanu, vejce, a tou vodou vykropit stavení, aby se ho nedržel hmyz. Rozšířeným zákazem byl zákaz praní prádla, protože se věřilo, že by se prádlo pralo místo ve vodě v krvi umučeného Krista.