Stáří a milování
Přiznat si, že stárneme není pro nikoho z nás právě lehké. Člověk by se ale měl (co měl, prostě musí) s tímto faktem smířit a čím rychleji se to povede, tím bude život „se stářím“ lehčí a příjemnější.
Tohle pravidlo platí obecně, ale ještě více je pravdivé v případě partnerského sexu, touhy po něm a sexuálního výkonu. To vše se s přibývajícími lety mění. Je to normální, prožívá to každý, ale každý se s tímto faktem vyrovnává docela jinak. Partnerské dvojice, které tuto skutečnost přijaly a smířily se s ní, dokážou žít šťastný společný život i přes všechny nástrahy, které jim vyšší věk připraví.
Sexuální touha prostě s věkem klesá, což zapříčiňuje snižující se hladina hormonů. Lidé by měli tento normální projev stárnutí brát vážně a zbytečně nepátrat po nějakých jiných důvodech a nesnažit se, aby byli stejnými milenci jako před deseti, dvaceti či kolika lety.
Tehdy šlo o mladého muže a mladou ženu, které ani ve snu nenapadlo, že je jednou může zradit vlastní organismus, že se s věkem například změní citlivost pokožky, mužům ubude testosteronu, ženy přepadne klimakterium a do milování se někdy vůbec, ale vůbec nebude chtít.
První vlaštovky takových změn přijdou někdy po čtyřicítce. Tehdy se také mohou objevit některé choroby a věk i nemoci dohromady sexu právě přát nebudou. Muži mohou pociťovat problémy s erekcí, ženy zase nedostatečné zvlhčování pochvy. Bylo by špatné, kdyby se díky takovým obtížím partneři sexu vzdali. Jde-li o pevný vztah, jistě vše vyřeší vzájemné porozumění.
Je hloupost setrvávat na naučených sexuálních rituálech, které mohou být pro milování ve starším věku nevhodné. Lepší je společně hledat zvyky nové, vyhovující oběma partnerům a oběma také přinášející uspokojení ze společné blízkosti.
Prostě stáří není nic jednoduchého, ale také nic, co by nešlo přijmout a nakonec zjistíme, že jsme si i v této životní etapě našly mnoho nového, pozitivního a že jsme se naučili se stářím spokojeně „vycházet“.