Betlémská hvězda
Zářila prý nad Betlémem, aby světu oznámila narození Krista. Patří od pradávna k jesličkám, kde má podobu komety. A tak vědci všech dob pátrali, jaký nebeský jev to vlastně mohl být.
Kometa byla vyloučena poměrně brzy, nenašla se o ní zmínka v žádných zápisech kulturních národů starověku. Nejblíže datovaná pozorování vlasatic jsou v r. 84 př. n. l. a poté v roce 11 n.l. Na přelomu letopočtu však není takovéto těleso pozorováno nikde.
Ani domněnka, že narození Ježíše mohlo být v době, kdy na obloze vzplanula nova, a že tato hvězda mohla být tou „betlémskou“, neobstála. Žádný starý vědec, astronom či filozof nezanechal o takovém jevu zmínku.
Kolem roku 200 se zrodila třetí hypotéza a sice, že mohlo jít o mimořádné seskupení planet. Později Jan Kepler vypočítal, že v r. 7 našeho letopočtu se tak opravdu stalo. Došlo prý k třikrát opakované konjunkci Saturna a Jupitera v souhvězdí Ryb. A to je velmi řídký úkaz.
Astrologové té doby dali nebeskému jevu následující vysvětlení: Jupiter (královská hvězda) v souhvězdí Ryb a v blízkosti Saturnu (židovská planeta) znamená příchod nového židovského krále.
Kdo ví, kde je pravda a zda věřit všem vysvětlením učenců z dob dávných i nedávných. Ale ať hvězda nad Betlémem vyšla či nikoli, pro nás zůstane na špičkách vánočních stromků i nad jesličkami s Jezulátkem.