Všichni víme, že Vánoce byly původně pohanskými svátky a jejich obřady měly zajistit úspěšný rodinný i hospodářský život. Tahle prapodstata se neztratila ani když se lidové zvyky propojily s křesťanstvím.
Označení vánočního cyklu svátků vychází z latiny. Původní název byl Nativitas Domini Nostri Jesu Christi –

Narození Páně našeho Ježíše Krista. Potvrzení najdeme třeba ve francouzštině – noël je od latinského natalis (den narození). Také anglické Christmas má latinského předchůdce – missa (mše).
Jiné názvy Vánoc se odvozují od pohanských jmen: finské juhla znamená svátek a z něho pochází jul (na Islandu jól), jak dnes Vánoce nazývají.
Německé Weihnachten vzniklo spojením wihen nachten (svaté noci) a české Vánoce mají svůj počátek asi právě tady.
Vánoce jsou slovem pomnožným, což napovídá, že jde o větší počet „posvátných nocí“. Křesťanství je vymezilo na dvanáct od Narození Páně (24. prosince) do Zjevení Páně, tedy Tří králů (6. ledna).