Velikonoční kraslice

Už od pradávných dob bylo vejce symbolem zrození a života. V dávné historii se vejce například  vkládala do hrobů zemřelých. Zlatě obarvené vejce bylo objeveno v jedné královské hrobce v Sumeru. Věřilo se v magickou moc vajec a k jejímu posílení se také pomalovávala různými magickými ornamenty. Magie postupně vymizela, zůstaly jen ornamenty převážně abstraktní nebo rostlinné a zvířecí motivy symbolizující jarní přírodu probouzející se k životu.

V symbolice se vždy výrazně uplatňovala červená barva. Od ní je i nejčastěji odvozován původ slova kraslice (ze staroslovanského krasnyj, krasniti). Červenou kraslici si tak dívka nechávala pro hocha, na kterého si tajně myslela.

Vejce darované z lásky muselo být nejen červené, ale také plné. Prázdné bílé skořápky byly spolu s prázdnými ulitami šneků symboly smrti a sloužily ke zdobení Morany.

Duté malované kraslice (tzv. výdumky) jsou k vidění až v moderní době, kdy jsou výhodným komerčním artiklem. Aby se stihlo namalovat dostatek vajec, malovaly se průběžně po celý rok, a nebylo tudíž možné malovat vajíčka plná, protože ta by se zkazila.