6. červenec
To není pouze státní svátek a tedy den volna. Jde také o datum, kdy byl upálen Mistr Jan Hus, velká postava českých dějin, kněz a reformátor. Proč takový „svatý muž“ se nikdy opravdovým svatým nestal?
Pro římskokatolickou církev totiž Jan Hus zůstal po staletí kacířem. Proti tomu jeho přívrženci a vyznavači říkající si husité slavili Husův svátek dne 6. července až do Bílé hory a byli si jisti tím, že dosáhl věčného života. Odkaz Jana Husa od 16. století uznávali také příslušníci evangelických církví.
Katolická církev poněkud zmírnila svůj pohled na Husa až na konci osmnáctého století a hlasy, které požadovaly, aby katolická církev znovu přezkoumala tento případ a pražského církevního reformátora plně rehabilitovala, zazněly až na II. vatikánském koncilu v letech 1962 až 1965.
K takovému činu ale nedošlo, naopak Mistr Jan Hus na dlouhou dobu přestal být pro církev zajímavou osobou.
Teprve minulý papež Jan Pavel II. promluvil o Husovi na své návštěvě v Praze v roce 1990 a uznal, že celá záležitost by se měla prošetřit. Toto přání vyslyšely i špičky katolické církve a opravdu se začal vést dialog. Dne 17. prosince 1999 Jan Pavel II vyslovil lítost nad Janovým upálením. To bylo ale všechno, co mohl jako papež udělat, i když si mnozí mysleli, že jde o první krok k Husovu svatořečení. Nebylo tomu tak, a to z několika důvodů. Jednak nelze nalézt spisy k Husovu případu, a proto je také nelze právně posoudit. Z dalších dokumentů té doby ale vyplývá, že koncil postupoval korektně a v duchu tehdy platných pravidel.
Dalším důvodem je, že k Husovi se hlásí mnoho nekatolických křesťanských církví a kdyby došlo k jeho prohlášení za svatého, pak by mohl u evangelíků vzniknout pocit, že jim katolíci velkého muže berou.
To, že nejsou dochovány tělesné ostatky potřebné podle tradice k svatořečení, dnes už tak pevně neplatí. Pokud by papež souhlasil, mohla by být prohlášena svatou i taková osoba, po které nezbyla ani jediná kostička, tedy i Mistr Jan Hus.
K tomuto článku ještě žádná diskuze není.