A je to v cajku, přátelé!
Už jste takové rčení určitě zaslechli. U nás v podbrdském kraji bylo svého času hodně frekventované.
Když si řemeslník významně oprášil ruce a se zálibou hleděl na své dílo, zahlaholil: „Tak, paninko, máte to v cajku!“ znamenalo to jediné. Práce je úspěšně u konce.
Ale proč vlastně !v cajku“, kde se tohle úsloví vzalo? Ve frazeologickém slovníku sice můžeme najít význam rčení (uspokojivé, vyhovující, v pořádku), ale o původu ani souvislostech se nedozvíme nic.
Původ slova „cajk“ patrně pochází z německého Zeug, což je druh tkaniny (štruks), také postroj na koně nebo nářadí, V německém jazyce i význam slova ve smyslu haraburdí či nepotřebné věci, prostě „krámy“. I u nás se s takovým spojením setkáváme, a to ve významu – to jsou nějaké cajky (krámy) nebo nedělá s tím cajky (krámy).
Avšak to jsme poněkud odbočili do původního tématu. Jazykovědci se domnívají, že „je to v cajku“ by mohlo mít souvislost právě s německým postroj či řemen, protože v německy mluvících zemích se právě slovo Zeug užívá ve vazbách opřít se do práce a vše se dobře daří, tedy přeneseně všechno je zapřažené jako v postroji.
Ale je to jen hypotéza.
Pokud byste znali nějaké jiné další vysvětlení, napište je, rádi se poučíme.