Chléb a sůl ...
Chlebem i solí vítali staří Slované své hosty. Chléb jako každodenní nezbytná výživa, sůl jako znamení čistoty a vzácnosti.
Chléb jako základní potravina provází lidstvo od doby, kdy se z lovce a sběrače stal zemědělec. Měl různé podoby, nejprve šlo jen o jakousi placku, později se pak přidával kvásek. Z dochovaných nálezů ze 
starého Egypta je známo, že chléb byl společně s pivem a cibulí určitou formou platidla, které sloužilo jako odměna za vykonanou práci dělníků a otroků.
Z Egypta se výroba chleba rozšířila do celého antického světa. Řekové a Římané zlepšovali techniky jeho výroby a obměňovali typy používaných obilovin. Z Říma se přenesla příprava moučného těsta do Galie a Germánie a v době stěhování národů si znalosti pečení chleba přisvojili i Slované. O významu chleba v našich dějinách svědčí i starý slovanský zvyk, podle něhož vítáme hosta chlebem i solí.
starého Egypta je známo, že chléb byl společně s pivem a cibulí určitou formou platidla, které sloužilo jako odměna za vykonanou práci dělníků a otroků. Z Egypta se výroba chleba rozšířila do celého antického světa. Řekové a Římané zlepšovali techniky jeho výroby a obměňovali typy používaných obilovin. Z Říma se přenesla příprava moučného těsta do Galie a Germánie a v době stěhování národů si znalosti pečení chleba přisvojili i Slované. O významu chleba v našich dějinách svědčí i starý slovanský zvyk, podle něhož vítáme hosta chlebem i solí.
Chléb jako dar přírody a těžké lidské práce se těšil velké úctě. Byl to znak pohostinnosti a srdečnosti. Odmítnutí se považovalo za urážku,stejnou, jako by hostu chleb nebyl nenabídnut. Tento krásný zvyk Slovanů se zachoval dodnes.