Házená - národní nebo česká
Házenou (tehdy pod názvem handbold) vymyslel dánský učitel Holger Nielsan v roce 1898. První pravidla vyšla v roce 1906. V roce 1946 v Kodani vznikla Mezinárodní federace házení (IHF) a roku 1972 byla házená zařazena na program olympijských her. Mezi největší československé úspěchy patří titul mistryň světa pro ČSSR z Jugoslávie z roku 1957 a titul mistrů světa ze Švédska o 10 let později.
Výrazným příspěvkem ČR se ale stal zrod Národní házené (někdy také označována jako česká). Její vznik se datuje do roku 1905 a liší v několika zásadních pravidlech. Hlavním rozdílem je členění hřiště. Jednotliví hráči se mohou pohybovat pouze na určitém území - podle postu na kterém se vyskytují (například obránce smí být pouze v obranné a střední třetině). Jinými rozdíly jsou odlišné rozměry hřiště a branek a mnoho dalších pravidel.
Házená se hraje na hřišti o rozměrech 20×40 m. Každé družstvo se většinou skládá z 14 hráčů, přičemž hry se v jednom okamžiku účastní pouze 7 hráčů. Hraje se na dva poločasy po 30 minutách oddělených desetiminutovou přestávkou.
Hráči se střídají ve hře hokejovým způsobem. Za hrubý faul následuje varování žlutou kartou, při opakovaném hrubém faulu vyloučení na dvě minuty. Rozhodčí také může hráče vyloučit i bez předchozího varování. Po třetím vyloučení je hráč současně diskvalifikován do konce zápasu.
V České republice se v současné době je nejvyšší mužská soutěž extraliga. Ženy hrají společně se slovenskými družstvy interligu, která v mužském provedení už zanikla. Posledním vítězem extraligy se stalo družstvo HCB Karviná .
V dosavadní historii české, respektive československé klubové mužské házené, je nejúspěšnějším klubem Dukla Praha. Získala 30x titul mistra republiky, 6x Český pohár a v letech 1957, 1963 a 1984 se stala vítězem Poháru mistrů evropských zemí.
Největším úspěchem Československé reprezentace bylo vítězství na mistrovství světa v roce 1967.
K tomuto článku ještě žádná diskuze není.