Husovo sousoší

Kameno-bronzové sousoší vzniklo mezi roky 1900 – 1915 a je řazeno do secesního symbolismu. Zobrazuje Husa nad dohořívající hranicí hledícího k Týnu a napravo pak postavy tvořící hradbu, vyzbrojené cepem a pavézou jako symbol pevní hráze husitství a vlevo lid pokoření po Bílé hoře.

Myšlenka postavit pomník souvisela se stavbou Národního muzea, kde Hus nesměl být zvěčněn, ale pouze připomenut v souvislosti s úpravami českého jazyka. Tehdy Vojta Náprstek vyslovil myšlenku vybudovat pomník. Vznikl spolek na jeho postavení a Vojta Náprstek se stal jeho předsedou. Pak byla vypsána sbírka.

Původně mělo sousoší stát na Betlémském náměstí a autorem měl být Josef Václav Myslbek. Později spolu s představiteli města došlo k dohodě o umístění na Staroměstském náměstí a na podobu pomníku byla vypsána soutěž. Sešlo se 24 návrhů, mimo jiné i od Jana Kotěry nebo Stanislava Suchardy, ale odborná porota vybrala Šalounův návrh, kde architektonickou pomoc poskytl Antonín Pfeifer. Výsledky byly vyhlášeny v roce 1901 a o dva roky později byl položen základní kámen.

K odhalení mělo dojít v den 500. výročí upálení Mistra Jana Husa (6. 7. 1915), ale slavnost byla zakázána a pomník byl odhalen bez oficialit. Nakonec z toho byla tichá protihabsburská demonstrace.

Ještě stojí za zmínku, že původní Šalounův Hus měl být zobrazen jako mučedník na hranici s kacířskou čepicí na hlavě. Později se rozhodlo, že půjde o monumentální vztyčenou postavu v dlouhém plášti.