Podle meteorologů dochází k návratům chladného počasí nejčastěji mezi 9. až 17. květnem. U rostlin by měl každý zahrádkář brát v potaz jejich příchod.
Kdysi se sady zakuřovali, protože dým bránil rychlému a intenzivnímu vyzařování zemského povrchu, a tím i jeho ochlazování. Dnes někdy postačí rostliny, stromy či keře zalít a zasadit je do vhodných samozavlažovacích nádob, ze kterých si mohou tekutinu dle svých potřeb samy odebírat. Nejspolehlivější je ale nevyndávat rostliny brzy ven a počkat si, až je jisté, že se mráz objeví zase až na podzim.
Jaká je pravá příčina výskytu vcelku periodicky se opakujícího ochlazení v polovině května? A jak pravidelný jev to vlastně je?
Naše počasí a podnebí je dáno vzájemným působením vzduchových hmot různého původu. Atmosférická cirkulace nad Evropou závisí na poloze a intenzitě tlakových výší a níží. Převládající proudění je často určováno tlakovou výší nad Azorami. Je-li v normální poloze, převládá u nás západní proudění. Pokud se ale posune k sever, nastane proudění podél poledníků, v tomto případě od severu. Při takové situaci se do střední Evropy dostává mořský vzduch z oblasti jižně od Grónska, postupně zaplavuje celou Evropu, někdy proniká přes Alpy až do Středomoří. Tento vzduch je velmi suchý a studený, charakteristický výbornou dohledností.
Naše květnové mrazíky jsou tedy podmíněny jednak vpády studeného vzduchu od severu, a také tak zvaným statickým ochlazením, které je způsobeno vyzařováním tepla od zemského povrchu do volné atmosféry za jasných a bezvětrných nocí. Nejnebezpečnější je v kotlinových polohách, kde se studený těžký vzduch udržuje a nepromíchává s okolním.