V dějepisu jsme se učili, že maratónskému běhu dal základ běh vojáka z Maratónského pole do Atén, Ten pak oznámil vítězství a zemřel. Stalo se to v roce 490.
Ale pravda je trochu jiná. Řecký otec historie, filosof Hérodotos, zaznamenal, že Feidippos (onen vojenský atlet) běžel úplně jinam, a sice z Atén do Sparty s prosbou o vojenskou pomoc a uběhl plných 240 kilometrů. A navíc prý ho Sparťané odmítli, protože dali před bojem přednost oslavě svátku boha Apollóna.
Zdá se, onen slavný maratónský běh vůbec neexistoval. Legendu vytvořili mladší řečtí vykladači dějin, kteří dohromady spojili dvě události.

Feidippos ale je skutečnou postavou, historicky doloženou a k jeho oslavě se od roku 1983 vždy v září koná tak zvaný „Spartathlon“, což je běh mezi Aténami a Spartou, měřící asi 246 km.
Ona slavná, výpravná, i když nepravdivá legenda ale nezanikla. V roce 1896 se zalíbila organizátorům prvních novodobých olympijských her a zařadili proto mezi olympijské discipliny maratónský běh v délce 39 km. Taková byla změřená vzdálenost z Maratónu do Atén.
Proč je ale současná trasa maratónského běhu dlouhá 42,195 km? To je další záhada a jednoduše řečeno, může za to anglická královská rodina. Divíte se? Je to prosté. Když se v roce 1908 běžel olympijský maratón v Londýně, naplánovala se jeho trasa tak, aby běžci mohli pozdravit královský pár pobývající v zámku Windsor. Trasa se sice o nějaký ten kilometr prodloužila, ale to nebylo v tomto případě podstatné.
Nakonec na tuhle dálku přistoupila i Mezinárodní atletická federace v Ženevě a kde zůstaly základy vzaté z řeckých dějin? Díky anglickému králi a královně, ne na počest posla Feidippa je dnešní maratón dlouhý oněch 42 kilometrů a 195 metrů.