MDŽ a jeho historie
V současné době si pojem Mezinárodní den žen mnozí spojují s komunistickým režimem. Ale popravdě není tomu tak, historie tohoto dne patří do minulosti a s komunismem nemá pranic společného
V roce 1857 v USA v březnu stávkovaly ženy z textilek za zlepšení pracovních podmínek. Další stávkou, spojenou s tímto svátkem, byla stávka švadlen v New Yourku v roce 1908. Ženy tehdy požadovaly zkrácení pracovní doby, vyšší platy, hlasovací právo a ukončení zaměstnávání dětí. 
Ještě téhož roku, v květnu 1908, rozhodla Socialistická strana USA, že Národní den žen připadne na poslední únorovou neděli. V té době to ještě nebyl mezinárodní svátek a slavil se jen v Americe.
O dva roky později navrhla Němka Clara Zetkinová na konferenci socialistických organizací v Kodani zavedení Mezinárodního dne žen jako připomínky na demonstrace švadlen v USA.
Pevný den ale tehdy také stanoven nebyl.
V roce 1911 se poprvé slavil MDŽ v Rakousku, Dánsku, Německu a Švýcarsku. Datum bylo stanoveno na 19. března a ženy podporovány i muži požadovaly na rozsáhlých demonstracích volební právo a konec diskriminace v zaměstnání.
Ruské ženy si MDŽ poprvé připomněly v roce 1913. V následujícím roce se po celém světě konaly v období kolem 8. března různé akce proti válce.
V únoru 1917 v Petrohradě vyšly ženy do ulic pod heslem "chléb a mír". Týden poté byl ruský car donucen abdikovat a Prozatímní vláda schválila volební právo žen. Demonstrace byla 23. února , což připadá na 8. března kalendáře gregoriánského. Tím se MDŽ definitivně ustálil na 8. březnu.
OSN oficiálně uznala MDŽ v roce 1975. V důsledku toho jej následně přijaly mnohé národní vlády, jež o jeho existenci neměly dříve tušení.
Dnes si tento den připomínají státy západní Evropy, USA, Austrálie, v Rusku je dokonce dnem volna. Oslavy MDŽ jsou spojeny zejména s konáním přednášek na téma postavení žen ve společnosti a v rozdílných kulturách.
V bývalém Československu tehdejší KSČ bohužel tento den využila k propagandě komunistického režimu. Rudé karafiáty a verše představitelek Svazu žen asi pamětníci jen tak nezapomenou. Nicméně MDŽ je skutečně mezinárodním dnem, uznávaným v různých částech světa a naše komunistická minulost mu jen dává ostudnou rudou kaňku.
Ještě téhož roku, v květnu 1908, rozhodla Socialistická strana USA, že Národní den žen připadne na poslední únorovou neděli. V té době to ještě nebyl mezinárodní svátek a slavil se jen v Americe.
O dva roky později navrhla Němka Clara Zetkinová na konferenci socialistických organizací v Kodani zavedení Mezinárodního dne žen jako připomínky na demonstrace švadlen v USA.
Pevný den ale tehdy také stanoven nebyl.
V roce 1911 se poprvé slavil MDŽ v Rakousku, Dánsku, Německu a Švýcarsku. Datum bylo stanoveno na 19. března a ženy podporovány i muži požadovaly na rozsáhlých demonstracích volební právo a konec diskriminace v zaměstnání.
Ruské ženy si MDŽ poprvé připomněly v roce 1913. V následujícím roce se po celém světě konaly v období kolem 8. března různé akce proti válce.
V únoru 1917 v Petrohradě vyšly ženy do ulic pod heslem "chléb a mír". Týden poté byl ruský car donucen abdikovat a Prozatímní vláda schválila volební právo žen. Demonstrace byla 23. února , což připadá na 8. března kalendáře gregoriánského. Tím se MDŽ definitivně ustálil na 8. březnu.
OSN oficiálně uznala MDŽ v roce 1975. V důsledku toho jej následně přijaly mnohé národní vlády, jež o jeho existenci neměly dříve tušení.
Dnes si tento den připomínají státy západní Evropy, USA, Austrálie, v Rusku je dokonce dnem volna. Oslavy MDŽ jsou spojeny zejména s konáním přednášek na téma postavení žen ve společnosti a v rozdílných kulturách.
V bývalém Československu tehdejší KSČ bohužel tento den využila k propagandě komunistického režimu. Rudé karafiáty a verše představitelek Svazu žen asi pamětníci jen tak nezapomenou. Nicméně MDŽ je skutečně mezinárodním dnem, uznávaným v různých částech světa a naše komunistická minulost mu jen dává ostudnou rudou kaňku.