Blesky a hromy
Obloha se náhle zatáhne mraky, zvedne se vítr, spadnou první kapky a na nebi se zablýskne. Automaticky začínáme počítat, abychom zjistili, jak daleko od nás bouřka je.
Každá vteřina mezi bleskem a hromem znamená asi 3 kilometry, protože světlo a zvuk se v atmosféře šíří rozdílnou rychlostí.
Bouřka není nic zvláštního, meteorologové tvrdí, že na světě se v jediné vteřině blýskne asi stokrát a probíhá současně téměř dva tisíce bouřek. A u zajímavých čísel kolem hromů a blesků ještě zůstaneme.
Energie jediné letní bouřky se dá srovnat s energií uvolněnou při výbuchu 12 tun dynamitu a elektrické výboje se šíří rychlostí 149 tisíc km/hod.
Ve středu elektrického výboje panuje na několik miliontin sekundy teplota kolem 30 tisíc stupňů Celsia.
Krátkou dobu také trvá napětí měřené ve stovkách voltů a naše domácí žárovka by s ním vystačila na celý měsíc.
Když blesk udeří do země, na zlomek sekundy zahřeje své okolí až na 1800 °C. (V suché písčité půdě vznikají natavením horniny tak zvané fulgurity, podle nichž lze zkoumat cestu elektrického výboje.)
Jak velké kroupy budou padat, o tom rozhoduje rychlost vzestupu a sestupu vzdušných proudů v mraku. Kroupa o průměru 5 mm padá na zem rychlostí až 50 km/s.
Největší známá ledová kroupa na světě prý dosáhla průměru 12 centimetrů a vážila kolem ¾ kilogramu
Bouřka není nic zvláštního, meteorologové tvrdí, že na světě se v jediné vteřině blýskne asi stokrát a probíhá současně téměř dva tisíce bouřek. A u zajímavých čísel kolem hromů a blesků ještě zůstaneme.
Energie jediné letní bouřky se dá srovnat s energií uvolněnou při výbuchu 12 tun dynamitu a elektrické výboje se šíří rychlostí 149 tisíc km/hod.
Ve středu elektrického výboje panuje na několik miliontin sekundy teplota kolem 30 tisíc stupňů Celsia.
Krátkou dobu také trvá napětí měřené ve stovkách voltů a naše domácí žárovka by s ním vystačila na celý měsíc.
Když blesk udeří do země, na zlomek sekundy zahřeje své okolí až na 1800 °C. (V suché písčité půdě vznikají natavením horniny tak zvané fulgurity, podle nichž lze zkoumat cestu elektrického výboje.)
Jak velké kroupy budou padat, o tom rozhoduje rychlost vzestupu a sestupu vzdušných proudů v mraku. Kroupa o průměru 5 mm padá na zem rychlostí až 50 km/s.
Největší známá ledová kroupa na světě prý dosáhla průměru 12 centimetrů a vážila kolem ¾ kilogramu