Dušičky kontra Haloween

Tehdy se rok dělil na dvě období – období hojnosti a období zimy a hladu. V listopadu pro začínala doba temna, zásoby potravy se rychle tenčily a lidé v první listopadový den uctívali svého Boha mrtvých – Anwinna. Lidé věřili, že té noci se domů vracely duše zemřelých a vyhledávaly pomoc příbuzných, aby jim pomohli překročit onu hranici do Země mrtvých. Lidé proto vyráběli svítilny z vydlabaných řep, aby duchům posvítili na cestu. Sami se převlékali do starých cárů a malovali si obličeje, aby se sami uchránili před zlými duchy.
Té noci se říkalo Samhain.

Ve 20. letech minulého století se začaly konat první oficiální městské oslavy a v dnešní době si lidé zdobí dům, vyrábějí dýňové svítilny a pečou dýňové koláče. Děti se těší, až se převlečou za strašidla všeho druhu a budou chodit od domu k domu s krátkou větičkou – trick or treat (trik nebo dobrotu). V případě, že majitel domu řekne trik, strašidla musí něco předvést, např. stoj na hlavě a podobně. Dotyčný majitel domu je většinou také obdaruje sladkostmi a ovocem. I když upřímně řečeno, dnes

Na začátku listopadu jsou i naše známé křesťanské svátky – svátek Všech svatých a Památka zemřelých (Dušičky). V tyto dny chodíme do kostela na mši svatou a potom také na naše hřbitovy, kde se modlíme, dáváme na hroby květiny a zapalujeme tam svíčky. Je to vyjádření vzpomínky na naše zemřelé. První historická zmínka o Dušičkách je z roku 998. Tehdy benediktýnský opat Odillo zavedl památku na zesnulé ve francouzském klášteře Cluny. Tento zvyk v roce 1748 oficiálně potvrdil papež Benedikt XIV. a postoupil jej dále pro všechny kněze ve Španělsku, Portugalsku a Latinské Americe.

V roce 1915, kdy během 1.světové války zahynulo veliké množství lidí, rozšířil toto povolení papež Benedikt XV. pro celou církev. Dnes jedinou výjimku tvoří anglikánská církev, která slavení této památky zrušila.