(Ne)pravdy o klíšťatech

Na klíště platí stejné pachy jako na komáry – universální prostředek, který by odpuzoval všechny zástupce hmyzu neexistuje. Kupujeme-li repetent, pak vybíráme na komáry ten komáří, na klíšťata jiný a třeba na blechy také jiný.

Budete-li sedět pod ořešákem, pak na vás klíšťata nepůjdou – ale budou-li tam, tak zřejmě půjdou. Proč by právě ořešák měl nějaký význam? Co ale můžete zkusit je konzumace vitamínu B, ten prý klíšťatům nevoní. Někdo ho může konzumovat jako kvasnicovou pomazánku a někdo třeba jako tekutý, v pivě. Vyberte si!

Prodělal-li jsem lymskou boreliózu, podruhé ji nedostanu – tato nemoc se vyskytuje častěji než encefalitida a je v časném stádiu úspěšně léčena antibiotiky, nicméně imunita nevzniká a každé klíště je další nebezpečí.

Klíště není nebezpečné pro kočky a psy – omyl, i zvířata mohou onemocnět, a protože v srsti nevidíme onu typickou červenou skvrnu, nemusíme si ničeho všimnout. Přijdeme na nemoc až když už je zasažen nervový systém. Nejjistější je i tady očkování. Pravdou ale je, že zámět mozkových blan zvířata nedostanou.

Očkování má cenu jen u dětí – ne, to se jen zdá, protože dětem připlácejí na vakcínu některé zdravotní pojišťovny, ale očkovat by se měli nechat i dospělí. Očkovací látka existuje pouze proti nákaze encefalitidou.

Když klíště odstraníme, musíme je spálit – lepší je spláchnout do odpadu nebo toalety. Zapálené klíště může horkem prasknout a rozstříknout nákazu do okolí. Jen pro zajímavost, Američané topí klíšťata ve whisky a tu pak vylijí. Té škody, co říkáte?

Klíště se musí vykroutit proti směru hodinových ručiček – ani proti ani po směru. Klíště je nejlepší „vykývat“. To zamená pohybovat s ním ze strany na stranu. Je samozřejmé, že pracujeme tak, abychom se klíštěte nedotkli. V rukavicích nebo třeba papírovým kapesníčkem. Existují i speciální klíšťky na odstraňování klíšťat ze zvířecího kožíšku. Asi není třeba připomínat, že ranku po odstraněném klíštěti dobře vydesinfikujeme.