Sedmikráska

Známe ji všichni, ale víme, že už ve středověku byly známy její léčivé účinky? Jde o vytrvalou léčivou bylinu z čeledi hvězdicovitých. Její vzrůst je nízký, dosahuje nejvýše 15 cm.

Sytě zelené listy uspořádané v přízemní růžici jsou široce vejčité až kopinaté, na okrajích jemně zubaté nebo celokrajné. Stvol má bezlistý a nese jediný úbor. Květy jsou oboupohlavní a mají kuželovité lůžko, střed květů je žlutý a okvětní lístky bílé až narůžovělé. Bylinka kvete od března do listopadu.

 Roste v celé Evropě, najdeme ji na každé louce, vyskytuje se na mezích nebo pastvinách, ale i podél cest, potřebuje pro svůj růst hodně slunce.Nejedná se o rostlinu zákonem chráněnou, naopak je mnohdy považována za plevel, kvůli svému hojnému výskytu.

Pro sběr jsou určené květní úbory v plném rozkvětu se stonkem do 2 cm, které obsahují silice, třísloviny, hořčiny, sliz, saponiny, organické kyseliny, minerální látky inulín a cukr. Tyto látky působí ke zvýšení látkové výměny v játrech, doporučují se také při chorobách žlučníku, používají se na záněty močových cest a ledvin, proti migréně a zánětu pohrudnice.

 Drogu lze použít vnitřně i zevně. Vnitřně se používá např. při zánětlivých onemocněních dýchacích cest, kdy napomáhá vykašlávání a působí protizánětlivě. Zevně se pak používá jako přísada do koupele nebo odvar na obklady, využitelná je především na špatně se hojící rány a vředy, kloktáním napomáhá léčbě zánětů hrdla a dásní.

Použít sedmikrásku lze i v kuchyni, například ke zdobení salátů, velmi využívaný je i bylinný čaj (v tzv. prsních čajích), který není problém sehnat v každé lékárně.