Slepé střevo

Odborníci předpokládají, že se tu nachází zásobárna střevních bakterií, které ovlivňují nejen trávení, ale rovněž fungování imunitního systému.

Při operaci se slepé střevo neodstraňuje celé, ale jen jeho červovitý přívěsek, tedy apendix. V jeho stěně je množství lymfatických uzlin, které produkují bílé krvinky a ty jsou rovněž důležité pro správné fungování imunitního systému.

Zanícený apendix bolí na opačné straně, než se skutečně nachází. Uložen je na pravé straně, ale ozve se při zmáčknutí vlevo. Proto se poměrně často plete s jiným onemocněním střeva - divertikulitidou. Zánět střevní výchlipky vzniká jako následek dlouhodobě zvýšeného tlaku uvnitř střeva. Při stolici s malým objemem vlákniny se musí střevní svalovina usilovně stahovat, aby ji posunula, tím se zvyšuje tlak a dojde k výhřezu sliznice v místě oslabené střevní stěny.

Protože v naší stravě vláknina obvykle chybí, jsou divertikly dost častou nemocí. Vlivem poruchy krevního zásobení se množí bakterie v místě nahromadění stolice a dojde k zánětu. Nejvíc bývá postižena esovitá klička tračníku, takže diverkulitida obvykle nejvíc bolí v levém podbřišku.

Vláknina ve střevě váže střevní toxiny, chrání před rakovinou tlustého střeva. Kromě toho zvětšuje objem stolice, čímž působí proti vzniku zanícených divertiklů.

Na rozdíl od zánětu slepého střeva se divertikulitida obvykle neřeší okamžitou operací. Chirurgické řešení nastupuje při vážnějších komplikacích, k nimž může patří krvácení, proděravění výchlipky a zánětlivé srůsty.