Ušní šelest dokáže postiženého pěkně potrápit. Nejčastěji se projevuje jako trvalé nebo občasné.
Příčin je celá řada, od poškození uší hlukem přes ucpaný zvukovod, virové infekce, poranění ucha a krvácení z něj, nádory, toxické poškození ucha, problémy s krční páteří, ale také prodělané choroby postihující přímo sluchový aparát.
U starších lidí předchází obvykle obtížím takzvaná otoskleróza, kdy je sluch trvale poškozen v důsledku vysokého věku.
Zvonění, hučení, pískání či tepání v uších může také být příznakem ušní choroby či celkového onemocnění.
K úplnému ústupu obtíží dochází jenom tehdy, podaří-li se lékaři skutečně objevit pravou příčinu. Před zahájením jakékoli léčby je proto nutné podrobné vyšetření na ORL, ovšem jako nezbytné se často ukazuje také vyšetření na neurologii, interně, stomatologii, případně i jinde.
Jsou ale i možnosti, jak hučení v uších předejít. Hudba, kterou posloucháme, by neměla být příliš hlasitá, a pokud se tak stane, nevystavujeme se hlasitým koncertům nebo diskotékám dlouhou dobu. Důležitý je pobyt v přírodě, kde vnímáme pouze příjemné zvuky. Při střelbě a v hlučném pracovním provozu dodržujeme ochranné předpisy.
Nepřibližujeme se k dělbuchům (třeba při slavení Silvestra).
Nejúčinnější prevence je zpěv, alespoň to tvrdí odborníci. Pro náš sluchový systém je velmi uvolňující a jeho účinky jsou celkově velmi příznivé.