Život s hypotenzí
Ráno vstáváte z postele a svět se náhle zatočí, musíte se přidržet, abyste neupadl. Co se to vlastně děje a jak tomu odpomoci? Často za to může nízký tlak. Je to dispozice příjemnější, než tlak vysoký, ale obtěžovat může stejně
Pokles krevního tlaku může mít pro někoho za následek mdloby, jiný s ním žije celý život a cítí se dobře. Obvykle není třeba hypotenzi léčit a těžko se stanoví i hranice, kdy hodnota tlaku vyžaduje navštívit lékaře. Hypertonici to mají v tomto směru snazší.
Normální hodnota krevního tlaku se pohybuje kolem 120/80.
Pokud žijeme s nízkým tlakem celý život, pak se s jeho projevy naučíme vycházet v dobrém a zvládneme je sami. Je dobře hodně pít, dobře spát, přiměřeně se pohybovat a doporučuje se také šálek černé kávy nebo „kapka alkoholu“.
Pokud nás přepadne pocit nestability a zdá se, že bychom mohli omdlít, pak lékaři radí ulehnout bez podložení hlavy, zvednout nohy a počkat, až se krev dostane do mozku. Tím pocit slabosti odezní.
Příčin hypotenze, tedy nízkého tlaku krve, je více a některé se dodnes nepodařilo určit. Někdy za něj může špatná funkce štítné žlázy, může doprovázet cukrovku, někdy jej způsobuje užívání určitých léků a někdy se prostě člověk s nízkým tlakem „narodí“.
Pokud se hypotonikem člověk stane náhle a z plného zdraví, pak by měl situaci konzultovat s lékařem, který bude hledat příčinu. Někdy změní medikaci, někdy jen doporučí, jak se s poklesem tlaku vyrovnat.
Některé rady si můžete přečíst i tady.
Ráno vstávejte pomalu, nejprve se zdvihněte do sedu a pak se teprve postavte.
Sportujte nebo alespoň provádějte nějakou tělesnou aktivitu a nezapomínejte na dostatek tekutin.
Protože kaloricky bohatá jídla „odkrvují“ mozek, jezte raději jídla lehčí a v menších porcích. Pokud vám to denní režim dovolí, je dobře po jídle chvilku odpočívat.
Nestyďte se a pohovořte se svým lékařem. Určitě společně najdete nejlepší režim, který alespoň omezí obtíže, pokud je neodstraní zcela.
A také informujte své blízké o možných projevech hypotenze a poučte je, jak vám pomoci. Je dobré, aby při případně mdlobě věděli, že někdy opravdu stačí jen poloha se zvednutýma nohama, uvolnění oděvu a otření tváře mokrým ručníkem. Je lépe, aby byli připraveni a zbytečně se o vás nestrachovali a třeba zbytečně nevolali lékaře.
A na závěr trochu osobní zkušenosti. Žiji se „svým“ nízkým tlakem více než 50 let. Žiji spokojeně a snad jsme se i skamarádily. V pohodě jsem donosila dvě děti, nikdy jsem nebyla vážněji nemocná a obtíže zvládám s úsměvem. No tak se se mnou občas zakomíhá svět, občas ulehnu s nohama výše než hlava a hlavně, rodina ví, že z polohy ležmo se maminka nikdy nevymrští bleskovou rychlostí, ať je situace jakákoli. Prostě vstávám vláčně a pak teprve problém řeším. Vím (a oni též), že kdybych prudce vyskočila, byly by k řešení problémy dva. Ten původní a ten můj „nízkotlaký“.